Tentokrát už beze mne, který jsem v osm vzlétl z letiště a o pár minut později už byl mimo tvůj vzdušný prostor. Podařilo se mi nikde nebloudit, jen ulicí, kde byla půjčovna motorek jsem musel projet čtyřikrát, než jsem to našel. Asi i díky neděli byl pohyb po Saigonu bez větších problémů. Když se člověk pohybuje v proudu ostatních, tak ta situace také nevypadá tak drsně jak pro chodce. Continue reading

Úkol splněn nad očekávání, do centra Saigonu mi tak zbývá jen 50km, takže se zítra možná podívám trochu i po městě. Dneska to byla tak trochu rozlučková jízda. Měsíc ze začátku vypadal jako dlouhá doba a najednou zítra odlétám. Continue reading

Dlouhý a pěkný byl dnešní den. Kdybych měl čas tak tu, na úplném jihu, ještě alespoň den strávím. Ještě kolem poledne to vypadalo, že to do Ca Mau na pohodu stihnu a tak jsem se začal zajíždět, což mne dovedlo k pěkným místům, ale také nakonec vedlo k tomu, že jsem dorazil až v osm večer. Continue reading

Ostrov Phu Quoc byl spíše zklamáním. Čekal jsem dlouhé a široké pláže lemované palmama a místo toho se mi dostalo místa s pár úzkýma a jen jednou dlouhou pláží. Poslední půlden to trochu napravil, stejně ale zůstává dojem, že se jedná o místo, kde se hodně buduje (ať už silnice nebo rekreační komplexy), a které tedy asi za deset let bude vypadat jinak, ale moc zajímavého tu k vidění není. Ty dvě noci, co jsem tu strávil, byly tak akorát. Continue reading

Nespím zas až o tolik dál než včera. Tentokrát se jedná o jižní část západního výběžku a už to není pod palmou, ale pod jehličnanem. Komáři tu jsou taky, to se nemění. Projel jsem severní část až k letišti a nejhezčí místo bylo asi tam, kde jsem spal. Vnitrozemí mne nezaujalo vůbec. Continue reading

Tentokráte ze severního výběžku ostrova Phu Quoc. Kilometrů jsem moc neujel, ale to ani nebylo v plánu. Ostrov totiž není obrovský a tak není moc kam spěchat. Mám v plánu tu zůstat ještě celý zítřek a na kontinent se vrátit až ve čtvrtek. Continue reading