Po krasnem vyhledu na Everest, byl cas se podivat do Zakladniho tabora, odkud vyrazeji horolezci na jeho vrchol. Po tomto vyletu jsem se trochu vratil (do Lobuche) a odtud jsem dnes rano vyrazil k prusmyku Cho-La, kterym bych se mel dostat do Gokyo. To ale az zitra. Zbytek dneska budu travit v Dzonglhe. Continue reading
Tenhle prispevek bude hodne o fotkach zasnezenych hor. V uvodu si jen postezuji na ubytovnu, kde v osm vecer vypli proud, voda na zachode byla zmrzla a v pokoji jsem mel -4 stupne. Vsechno bych pochopil, ale ubytovani stalo 500NPR, coz je vic jak dvounasobek normalni sazby. Tak a ted k tem horam. Continue reading
Noc nakonec nebyla tak strasna. Jak jsem se nabalil a dal na sebe dve periny, tak jsem se pak v noci trochu odstrojoval. V pokoji jsem mel myslim -3. Probudil jsem se do zasnezeneho slunecneho rana a byl cas neco delat. Continue reading
Nevím, jestli je to řidkým vzduchem anebo je to nějaká darwinovská adaptace, ale v pokoji na posteli se mi objevila takhle barevňoučká kočka. Jiný kraj jiný mrav?
Continue reading
Dva dny mi zabrala tahle cesta a oba uplne rozdilne. Prvni bylo teplo a slunecno, druhy bylo zatazeno a snezilo. Z 3440m jsem vystoupal do 4730m.n.m.
Continue reading
Tak ryze pres noc zafungovala uplne zazracne na objektiv. Veskera vlhkost je z nej pryc. Stopy po kapkach sice trochu videt jsou, to by ale az tak nevadilo. Horsi je to s telem. Continue reading
Dneska jsem konecne dosel do Namche Bazaru. Kolik kopcu jsem slezl a vylezl radeji nepocitam. Tady je, den po dni, jak mi to slo i neslo.
Continue reading
Mam za sebou letecky presun a zitra mne ceka autobusovy. Pri letu z Prahy bylo krasne jasno a tak byly pekne videt Tatry. V Dubaji byl natolik tezky vzduch, ze jsem byl rad za klimatizovanou halu. Cekani tu bylo dlouhe, ale nakonec jsem se dostal i do druheho letadla, kde zas byla celkem pekne videt Himalaj. Continue reading
Přijde mi, že dovolené se nejlépe plánují, když je na ně ještě spousta času a jak se termín blíží, tak má ochota někam jet, pomalu vyprchává. Asi se ozývá mé vnitřní líné já. Nakonec jsem ale vždycky rád, že se vykopu. To samé platí i pro nadcházející cestu. Jako obvykle nechávám vše na poslední chvíli. Představa, že mne ještě něco (pravděpodobně) horšího čeká už za necelé dva měsíce zase! Jestli to Japonsko náhodou nepřesunu… Continue reading
Když jsem minulý týden slyšel, že už jsou v ČR vidět motýli, tak jsem tomu moc nevěřil. Po mém nedělním příletu jsem to považoval za úplně nereálné. No a teďka ve středu, jak bylo teplo a slunečno, tak jsem také nějaké viděl. Samé modrásky. Dva na Ládví a jednoho v Čimicích. To všechno při běhu do Tróje, kam jsem vyrazil v rámci kopečkového tréninku. Krpál u Velké skály je totiž prvotřídní. Continue reading