Sobota byla mým posledním dnem ve Varech. Probudil jsem se do zvuku deště, který naštěstí během rána přešel jen do mrholení a odpoledne už byla modrá obloha. Continue reading
Dnes cesta po výhledech, ale než jsem vyrazil do přírody, tak jsem se stavil u Vřídla. Zítra ráno si místní prameny v centru obejdu pěkně s pítkem, pro dnešek jsem si vystačil poměrem 1:1 s vodovodní. Teplo mi i tak sálalo z petky v batohu ještě několik hodin poté 🙂 Continue reading
Sešly se mi tři naprosto volné dny, a tak jsem vyrazil na dvě noci do Karlových Varů. Předpověď počasí je nejhezčí na dnešek a nejhorší na zítřek. Uvidím jak se to vyvine. Continue reading
Po návratu z Walesu jsem měl stále ještě týden volna. Zašel jsem si do kina na Top Gun a Všechno,všude,najednou, dokonce jsem se byl i podívat na hru Its2030 místních divadelních nadšenců, ale pak už jsem moc nevěděl co dělat. Poslední tři dny byly plné přeháněk, předpověď na další dny už ale byla lepší, a tak jsem vyrazil směr Bodmin Moor na další výlet. Start cesty zadávám do Camelfordu s cílem v Liskeardu s přechodem nejvyššího bodu Cornwallu Braun Willy. Po pobřeží bylo vnitrozemí příjemnou změnou. Fotky z třídenního výletu jsou k vidění po kliknutí na beránka 🙂
V pondělí byl opět čas jet do práce. Původně jsem měl v plánu letět z Prahy s British Airways, které ale zvedly cenu letenky (než jsem se jí rozhoupal koupit) z kč 2500 na 15000, a tak jsem raději zvolil variantu s odletem z Brna s Ryanair za tři stovky (plus cca tisícovka za zavazadlo). Kvůli této změně jsem měl, místo celého odpoledne, jen necelé dvě hodinky mezi opuštěním hotelu a odjezdem z Prahy. Continue reading
Poslední den. Žádný výlet jsem už naplánovaný neměl. Jedinou procházkou byla cesta z hotelu na autobus, na kterou jsem měl něco přes hodinu.
Kovidový kalendář na zdi budovy Egon Schiele Art Centrum.
Stejně jako v minulých dnech byly ulice téměř pusté.
Turistů minimum. Pro místní to po minulých hektických letech musí být úleva. Pokud tedy neprovozují hotel nebo jinou živnost.
Krásné, mírně mrazivé, dopoledne v Krumlově.
Krumlov a Kleť od výklenkové kaple sv.Anny nad Myší dírou.
Poslední fotka. Za čvrt hodinky mi jede autobus. Byl to pěkný výlet. Tři noce byly tak akorát.
Po probuzení kouknu z okna a on jemně padá sníh. Pět minut.
Jedna z bočních uliček na Latránu.
Jdu se podívat i na medvěda, který právě zdravě snídá.
Poslední fotka z města patří paraplíčkařům ve Věžní.
Po nudné části mezi baráky se konečně dostávám do lesa. Občas prolétne pár vloček.
Je tu spousta mravenišť a všechna mají na jižní části takovouhle díru.
Sněžení trochu zhoustlo, naštěstí se to rychle přežene.
U krtka na kótě 950m.n.m. se už objevuje modrá obloha a sluníčko.
Kleť 1054m.n.m.. Krásně modro a prakticky nefouká.
Restaurace měla dovolenou, a tak jsem si alespoň vyšel na rozhlednu. To nejzajímavější co jsem za 50 korun viděl, byly věže Temelína. Největším zážitkem tak bylo leknutí z odbití zvonu. A to byly cestou dvě cedulky s varováním…
Strávil jsem dost času na vyhlídce na třídě Míru, nakonec se ale ukázalo, že mnohem lepší pohled na zámek je z mostíku před Budějovickou bránou. Pak už jen pro bagetu a čokoládu a další den je za mnou.
Zítra odjezd, takže budu mít čas jen na krátkou procházku centrem.
Ve snídaňovém výběru nechybělo ani vánoční cukroví, já si vystačil s chlebem.
Jesličky v kostele sv.Víta.
Svatých obrázků je tu spousta, tenhle je z Krumlovských domků.
Další křesťanství, tentokrát z 5.zastavení bolesti Panny Marie na cestě na Křížovou horu.
Výhled na město a Kleť z Křížového vrchu.
Dubík – kaplička. Z venku nic moc, zevnitř výstavní.
Zámecká zahrada byla zavřená, a tak jdu hned na samotný zámek.
Krumlov z vyhlídky před Plášťovým mostem.
Druhý dnešní betlém je medvědí ze zámku.
V areálu zámku se sice objevovaly skupinky turistů, i tak šlo ale náměstíčko u Dolního hradu vyfotit liduprázdné.
Výzdoba zdí Dolního hradu.
Zpátky na Křížovém vrchu, odkud jsem si chtěl udělat i noční záběr.
A když už jsem tu byl, tak jsem si vyfotil i kapli Panny Marie Bolestné a sv. Kříže stojící na vrcholu.
Zpátky na náměstí Svornosti, kde během mé procházky mezitím odstranili trhovecké stránky. Ubytování mám hned za stromkem a já už se těším do tepla.
Za dnešek mám tedy projitý jih a zítra mne čeká Kleť.
Mikuášský Anděl Páně mne inspiroval k návštěvě Českého Krumlova. Budu tu na tři noci a snad se vydám i na blízkou Kleť. Příjezdový den byl deštivý a já vyšel ven z hotelu až po setmění.
Odpoledne deštík párkrát na chvilinku přerušilo trochu sluníčka. Takhle vypadá zámek z mého okna. Jen musím odsunout stolek, abych ho mohl otevřít.
Nejdříve mne cesta zavedla k Plášťovému mostu.
Pokračoval jsem proti proudu Vltavy.
Když už jsem mě stativ, tak jsem si neodpustil samospoušť. Jen není moc jednoduché vydržet stát 30 vteřin bez pohnutí.
Po schodech jsem vystoupal do ulice Nad Schody, odkud byl pěkně vidět rozsvícený stromek, zámek i kostel.
Ještě domky v Rybářské a už se vracím.
Ubytování mám mezi stromečkem s betlémem a infocentrem, které jsem ze záběru vytěsnil.
Dnes jsem pokryl západní směr, zítra se vydám na jih a východ. Pršet má jen ráno, tak bych měl mít více času.
Více jak měsíc tu nic nepřibylo, a tak se to sem pokusím v následujících týdnech doplnit. Začnu tím nejčerstvějším – přesunem z centra Prahy na londýnské autobusové nádraží Victoria. Continue reading