Na pár dní jsem byl vyslán na sever, do Newcastlu. Práce mi začínala v pátek v poledne a já se dostal do města už ve čtvrtek k večeru. Nedaleko od Newcastlu v Gateshead je obrovská socha anděla, kterou jsem si nemohl nechat ujít a tak bylo jasné, kde strávím plonkovou noc. Anděl tu stojí od roku 1998 a od té doby nechybí v žádné propagaci severní Anglie. Continue reading
Na poslední večeři u klienta jsem si nechal makrelu. Před třema dny jsem totiž ukuchtil kuře, po kterém byl vysloveně nešťastnej, jak bylo bez chuti. Mně se to zas tak strašný nezdálo, ale můj první pokus s makrelou jsem radši o pár dní oddálil a tak se z ní stalo rozlučkový jídlo. Do žádného velkého experimentování jsem se nepouštěl a spoléhal plně na troubu. Continue reading
Po sobotní procházce parkem jsem v neděli zamířil do Covent Garden. Ač to podle názvu tak nevypadá, tak se jedná o bývalý zeleninový trh. Dnes tu jsou různé stánky, jen ty s čerstvou zeleninou a ovocem chybí. Kolem samotného tržiště je pak spousta obchůdků a pouličních umělců či šašků. Jelikož se jedná o čtvrť West End, tak tu nechybí ani divadla. Já si prošel jen po nejbližším okolí. Continue reading
Přes týden jsem si naběhal do zásoby a tak jsem mohl v sobotu vyrazit fotit do Regentova parku. Park nechal v 19.století navrhnout princ Regent (později Jiří IV.) u architekta Johna Nashe. Původně tu měl stát palác pro prince a vilky pro jeho kamarády. Z výstavby ale, až na pár vilek po obvodu, sešlo. Pro širokou veřejnost se park zpřístupnil až po otevření Queen Mary’s Gardens ve třicátých letech. Já si za dvě hodiny stačil projít jen jeho jižní polovinu. Continue reading
Tak jo, zase jídlo. Tentokráte jsem poprvé zapékal bagetu. Kvůli tomu, že jsem doma neměl troubu (v remosce by to teďka už asi šlo), mi prostě tyhle základní dovednosti chybí. Naštěstí se na tom toho nedá moc pokazit a tak první pokus vyšel hnedka dobře. Aby to bylo pestřejší, tak jsem vyfotil i zbylá dvě jídla – ovesnou kaši a lososa. Continue reading
Ten týden, co jsem u nového klienta byl (a stále je) pro mne celkem kulinářsko naučný. Snídaně je jednoduchá, to je pokaždé ovesná kaše s ovocem. Jen hodím vločky do hrnce, přiliju mléko a potom přidám ovoce, popřípadě skořici. Na oběd bývá chleba s něčím. Povětšinou nějaká pomazánka, k tomu trochu zeleninového salátu a jogurt s ovocem. Pořádný jídlo je až večer. Včera přišel z internetu velkej nákup a tak jsem dělal lososa s bramborovou kaší, no a dneska tuňáka. Zatímco losos pro mne novinkou nebyl, už jsem ho tady dělal třikrát, tak tuňákový steaky jsem dělal prvně. Continue reading
Koukám, že se z avokádovové pomazánky stal poslední příspěvek druhé stovky. Před dvěma lety jsem moc nevěděl co od toho čekat a nakonec jsem si na to sebestředné psaní celkem zvykl :-). Skoro bych i řekl, že mne to nutí něco dělat, jen abych mohl něco napsat. Bohužel se v těch příspěvcích už celkem ztrácím. Bude to chtít vymyslet (nebo najít) nějakej systém, aby to bylo krapet přehlednější i do minulosti. Systém tagů myslím až zas tak moc nefunguje, ale lepší než nic. Napravo jsem přidal kolonku “z minulosti”, kde by se měly náhodně objevovat starší věci a taky tlačítko “Search” pro hledání příspěvků podle slov v nich. To bohužel neumí skloňování a tak je třeba trefit i správný pád. Třeba po zadání velka destna to nic nenajde, chytí se to až při velkou destnou atd. Možná to půjde zorganizovat nějakýma kategoriema, každopádně řešení asi zabere nějaký čas, kterého je za pěkného počasí obzvláště málo. Tak snad někdy kolem zimy…
Asi jsem divnej, ale nepamatuji si, že bych někdy něco dělal z avokáda. Vím, že jsem si ho před lety koupil omylem místo manga a připadlo mi pěkně hnusný. V práci mne před pár dny čekala poprvé dvoudenní předávka, abych věděl kde co a jak, no a kolega zrovna dělal avokádovou pomazánku. Přišla mi výborná a nechtěl jsem věřit, že je to tak jednoduché. Rázem se mi i vybavilo, že už jsem ji někdy měl i jinde, jen jsem nevěděl, že základem je právě to avokádo. V ledničce ještě jedno zbylo a tak jsem si pomazánku vyzkoušel dneska premiérově udělat. Continue reading
Dneska jsem v Regent´s parku odbočil na cestu podél vodního kanálu, který, aby se to nepletlo, se také jmenuje Regent´s. Jak už to bývá, dalo se běžet vpravo nebo vlevo. Já zatočil vlevo, nebo přesněji na západ. Z počátku, ještě v rámci parku, bylo na druhém břehu vidět pár výstavních domů. Po chvíli vidím rozcestník, který říká, že za 25 minut bych se mohl dostat k Little Venice. Jelikož se jednalo o čas počítaný z chůze, tak jsem tam za chvilku byl. Nevěda jak místo vypadá, podařilo se mi ho asi o 100m přeběhnout, hold je to jen malej plácek s ostrůvkem. Nejvíc unešen jsem ale byl z přístaviště LissonGrove, to byla nádhera. Continue reading
Já jsem teďka na dva týdny u klienta v centrálním Londýně. Přesněji řečeno v západocentrálním. Zkratku pro PSČ, které tu je tvořeno i písmeny, tedy tvoří WC. Toto označení je i na mnoha tabulkách s názvy ulic. Jinými slovy, WC je teď na dva týdny má základna 🙂 . Včera i dnes jsem podnikl výzkumné běhy. Včerejší byl na prášky a tím dnešním jsem si zvedl náladu. Continue reading