Dneska ráno jsem na televizi pustil fotky z posledních pár dní a jakýsi rejpal 🙂 (kterého nebudu jmenovat když měl před týdnem ty narozeniny) si všiml, že se Vojta prakticky na žádné z nich neusmívá. Během následující hodiny jsem tedy k necelým čtyřista záběrům přidal ještě dalších čtyřicet a věc se podařilo napravit.
A když jsme u těch usměvavých fotek s kloboukem, tak do páru ještě jedna ze včerejšího podvečera.
Po videu ještě pár dalších fotek z jara. Moc jsem nevěděl co s nima, a tak je tu nechám vysázené jednu po druhé. Doprovodný text myslím není potřeba.
Po návratu z Walesu jsem měl stále ještě týden volna. Zašel jsem si do kina na Top Gun a Všechno,všude,najednou, dokonce jsem se byl i podívat na hru Its2030 místních divadelních nadšenců, ale pak už jsem moc nevěděl co dělat. Poslední tři dny byly plné přeháněk, předpověď na další dny už ale byla lepší, a tak jsem vyrazil směr Bodmin Moor na další výlet. Start cesty zadávám do Camelfordu s cílem v Liskeardu s přechodem nejvyššího bodu Cornwallu Braun Willy. Po pobřeží bylo vnitrozemí příjemnou změnou. Fotky z třídenního výletu jsou k vidění po kliknutí na beránka 🙂
Zatímco v Londýně teploty atakují 30°C, tak tady, ve Falmouthu, je o příjemných deset stupňů míň. Když svítí sluníčko, tak je příjemné léto. Teplota moře je jen o pár desetinek pod 15°C, což je pro mne taková mentální hranice, kdy už se dá plavat trochu déle a necítit se úplně zmrzle. Plavací sezóna tedy jasně začíná a já před týdnem zjistil, že tu nemám plavky. Plavat se dá i v běhacích šortkách, ale není to úplně ono. Včera jsem konečně vyzkoušel nové plavky a jako bonus i pomáhal malým káčatům 🙂 Continue reading
Nějak mi úplně z hlavy vypadlo, že v galerii stále nemám cornwallskou část loňské pobřežní cesty. Naštěstí už chybělo přidat “jen” popisky, probrané a upravené jsem to již měl. K vidění zde.
