Na úterý jsem měl naplánovanou budovu Spojených Národů, kde mne, krom samotné budovy, lákala i možnost získání razítka z tohoto místa do pasu. Na místě jsem bohužel zjistil, že razítka už nedávají, a že hlavní budova není dopoledne nasvícená sluncem. Alespoň jsem se tu najedl a poslal pohledy. Hodinovou tour jsem vypustil a tak to vypadalo na docela neúspěšnej den. Další v plánu byl běh po New Yorku a Centrálním parkem, což už bylo lepší, nicméně krapet delší, než jsem myslel. Po sedmnácti kilometrech se mi už moc nikam nechtělo, ale naštěstí jsem se přesvědčil k cestě na brooklynské nábřeží odkaď byl krásný výhled na noční Manhattan. To byl zlatý hřeb dne. Ještě že nade mnou lenost nezvítězila. Do postele jsem se dostal až před třetí hodinou, ale stálo to za to. Continue reading

Přesně jak jsem si myslel – nenašel jsem čas psát sem te samý den co se vše událo, takže tyhle řádky vznikají už v Evropě. Mrzí mne to, protože s čerstvýma zážitkama se mi píše o dost lépe než když je zaspím jednou, neřku-li několikrát. Tak tedy zpátky v čase. Oproti včerejšku jsem tentokrát zamířil do Downtownu, tedy na samotný cíp Manhattanu, projel se trajektem na Staten Island a stihl jsem se i proběhnout. Continue reading

Ráno jsem se hrabal trochu déle z postele, protože jsem si myslel, že bude zataženo, a ven se dostal až před osmou. Bylo sice slunečno, ale od vody foukal studený vítr, takže jsem se po prvních fotkách zase vrátil, abych se trochu přistrojil no a taky jsem si zapomenul náhradní baterky. Dobře, že jsem se pro obojí vrátil, protože slunce moc dlouho nevydrželo a baterka odpoledne došla. Přesně definovanou trasu jsem neměl. Jediným pevným bodem byla Frickova sbírka (Fricks Collection), kde byl kolem poledne volný vstup, fronta nicméně byla taková, že se pevný bod rozpadl v prach. Continue reading