July 9 2022

V sedle

Video je o tolik těžší než fotografie. Hlavně ten zvuk. Při natáčení si toho nikdy nevšimnu, a pak, když to dávám do hromady, tak všechny nedostatky najednou vyplavou. Nejinak tomu bude i v tomto desetiminutovém videu z minulého podzimu a letošního jara.

Category: Uncategorized | Comments Off on V sedle
June 30 2022

Bodmin Moor

Po návratu z Walesu jsem měl stále ještě týden volna. Zašel jsem si do kina na Top Gun a Všechno,všude,najednou, dokonce jsem se byl i podívat na hru Its2030 místních divadelních nadšenců, ale pak už jsem moc nevěděl co dělat. Poslední tři dny byly plné přeháněk, předpověď na další dny už ale byla lepší, a tak jsem vyrazil směr Bodmin Moor na další výlet. Start cesty zadávám do Camelfordu s cílem v Liskeardu s přechodem nejvyššího bodu Cornwallu Braun Willy. Po pobřeží bylo vnitrozemí příjemnou změnou. Fotky z třídenního výletu jsou k vidění po kliknutí na beránka 🙂

Category: Uncategorized | Comments Off on Bodmin Moor
June 16 2022

Začátek plavací sezóny 2022

Zatímco v Londýně teploty atakují 30°C, tak tady, ve Falmouthu, je o příjemných deset stupňů míň. Když svítí sluníčko, tak je příjemné léto. Teplota moře je jen o pár desetinek pod 15°C, což je pro mne taková mentální hranice, kdy už se dá plavat trochu déle a necítit se úplně zmrzle. Plavací sezóna tedy jasně začíná a já před týdnem zjistil, že tu nemám plavky. Plavat se dá i v běhacích šortkách, ale není to úplně ono. Včera jsem konečně vyzkoušel nové plavky a jako bonus i pomáhal malým káčatům 🙂 Continue reading

Category: Uncategorized | Comments Off on Začátek plavací sezóny 2022
June 6 2022

Pembrokeshire XVIII

Popruhy dopínám a jurtu opouštím už ve čtvrt na osm. Noc byla studenější než jsem čekal, ponožky i boty jsou stále vlhké z předvčerejška.
Alespoň, že dnes zatím nic nepadá.
Kousek za kempem, u úplně jiného pole, nacházím jejich pěknou kovovou plastiku. V létě jsou možná roztáhlí až sem, ale nevím nevím.
Poppit Sands.
Loď na Afon Teifi při odlivu.
Vcházím do St Dogmaels, oficiálním koncem Pembrokeshirské pobřežní stezky.
Dokonce tu mají udělaný oficiální start. Ten jsem bohužel v Amrothu, před pár týdny, neviděl.
V místní hospodě už moc nechybí a kvůli tématicky zbarveným welšským vlajkám, tu nebude místo pro tu britskou 🙂
A to už je Cardigan, odkud mi pojede autobus do Carmathenu.
Jsem tu s natolik velkou rezervou, že se stíhám i v klidu nasnídat. To bude z tohoto výletu prozatím vše. Kdyby vydrželo pěkné počasí o tři dny déle bylo by to pro závěrečný dojem lepší…
Category: Uncategorized | Comments Off on Pembrokeshire XVIII
June 5 2022

Pembrokeshire XVII

Počasí je mokré a předpověď tvrdí to samé až do pondělí. Po poledni konečně zachytávám na farmě majitele. Zmiňuju, že jsem nakoukl do jedné z jejich juret a jestli bych se nemohl přesunout tam. Spal bych na zemi, povlečení nepotřebuju, moc by mi to ulehčilo život pro zítřejší ranní balení. V jurtě to bude jednoduší než venku s mokrým stanem a na mokré trávě. Majitel souhlasí a tak mám za £20 jednu noc pod stanem + jednu v jurtě. Super. Hned jak se vrátím ke stanu, tak začínám přesun.
Ještě narovnat zpátky trávu a hotovo, věci už mám v jurtě za mnou. Vše zvládnuto v době, kdy ani nic nepadalo.
Oproti těsnému stanu pohodička. Ještě, že mám co číst. Vevnitř by chtělo vyluxovat. Překvapuje mne, jak to vevnitř vypadá jasně, i když tu je jen vrchní okno. Prosvitávájící plátno tomuto efektu dost pomáhá.
Takhle velký prostor nezadýchám tak snadno jako malý stan. Vytahuju další triko a balím se do spacáku. Bez čepice bych to zvládl, ale z baťohu na mne nějak vypadla, a tak jsem ji oblíkl. Nejúžasnější zjištění bylo, že si můžu vařit na stole a nemusím ven do mokra. Za celý den jsem tak měl tři teplá jídla a šest horkých nápojů. Z jídla mi zbyly, krom železné zásoby rýže s čočkou, jen jedny malé sušenky zítra na snídani.
Jak tu nejsou okna, tak se při otevření dveří vždy leknu, jak je venku nevlídno. Stanovou plachtu mám celou dobu rozloženou přes postel a i po osmi hodinách na ni pár kapek vidím. Před spaním stan ale určitě zabalím, ať se tím ráno nezdržuji. Do Cardiganu to je skoro dvě a půl hodiny podle mapy.cz, autobus mi jede v jedenáct, a tak bych (nasnídanej) rád vyrazil nejpozději v osm.
Category: Uncategorized | Comments Off on Pembrokeshire XVII
June 4 2022

Pembrokeshire XVI

Ráno hodnotím situaci a pak zalézám zpátky do stanu.
V jednu odpoledne vyrážím a po chvilce jsem opět obklopen kapradím.
Tato cesta je i součástí International Appalachian Trail.
Přecházím přes oblouk, pod kterým je na jedné straně pěkná pláž a na druhé skaliska.
Poctivě obcházím každý výběžek. Přeháňky žádné, dokonce prosvítá i sluníčko. Větrovku a návlek na baťohu, ale stále raději nechávám.
Kapradí, kapradí, kapradí.
Pohled zpátky, při kterém je zřejmé, že se začíná dělat pěkné světlo.
Krásná obloha, ze které začne za chvíli pršet. Super je, že nefouká, takže se jde pěkně.
A tam na to pobřeží už nepůjdu. Cesta se mi chýlí ke konci a toto je můj poslední výběžek.
Snad první ovce co neutíká, ba naopak se snaží dotírat.
Cesta vede farmou, která je hodně v neuklizeném stavu. Když ji procházím, tak zjišťuji, že na druhé straně má místo na kempování, takže pro dnešek, po 13km, padla. Nejvyšší čas, už se zase šeří.
Category: Uncategorized | Comments Off on Pembrokeshire XVI
June 3 2022

Pembrokeshire XV

Pobřeží je tu sice pěkné, ale je velmi těžké trochu sejít z cesty, aby si člověk odpočinul. Plot, zarostlo, útes, nejčastěji kombinace plot s něčím.
Podle mapy jsem měl na pauzu vyhlídlou tuhle pláž na místě zvaném Pwllgwaelod, ale to bych asi moc klidu neměl a písek také nevypadal nejsušejc. Beru tu alespoň vodu a pokračuji na Dinas Head.
Po té, co mám poloostrůvek už téměř obejitý, se konečně vyjevuje plácek, který není zarostlý kapradím, nebo vysokým porostem. Je teplo, nefouká, takže čas na slunění. Výhled mám na další část mé cesty do Newportu, což je to hnědé místo vlevo.
Pláž Traeth Mawr plynule navazuje na tenhle starý hřbitůvek.
A to už jsem u Newportu. Skoro to vypadá, že se nebudu muset zacházet k mostu, a že by se tu při nízké hladině dalo projít.
Podle lidí ve vodě, je hloubka minimálně půl metru a to si nelajsnu. Takže zacházka k mostu. Pes s míčkem nevypadal úplně nadšeně, ale nakonec to přeplaval.
Zacházka je za mnou a začíná mi poslední úsek posledního pěkného podvečera. Mají přijít přeháňky a být zataženo. Možná si zítra dám i volný den, abych nemusel balit mokrý stan, to bych ale musel najít nějaké pěkné místo.
Stejně jako dopoledne. Plot/sráz, plot/kapradí. Nikde žádné místo a mraky se stahují. Nakonec se jeden, trochu svažitý, plácek hned vedle cesty objevuje a i když má k ideálu daleko, tak já ho beru. Jak shodim baťoh a vytáhnu stan, tak se začne zvedat vítr a chvilku po něm se rozprší. Stavět stan za deště, větru a šera nic moc. Naštěstí se mi věci, které nemám zrovna na sobě, daří udržet, spolu s vnitřkem stanu, jakž takž suché. Uvidím, jaké bude počasí zítra.
Category: Uncategorized | Comments Off on Pembrokeshire XV
June 2 2022

Pembrokeshire XIV

Ráno mne řádně vykouknout ze stanu a začít se pakovat, donucuje až dusot kopyt. Naštěstí se nejedná o vlezlé krávy, ale o koně, kteří si raději drží distanc.
Kámen upomínající na vylodění Francouzů během Napoleonských válek. V městečku si pak čtu příběh a pamatuji si zhruba (čísla ±) tolik. Přistály dvě lodi, 400 vojáků, 800 trestanců. Plánem bylo obsazení městečka Fishguard a tím umožnit pořádné vylodění a invazi. Postavilo se jim 200 místních. Francouzi se natolik věnovali ukořistěnému alkoholu, že je místní zpacifikovali za tři dny . Ztráty na životech – Francie 4, Británie 2.
Na pobřeží se místo Francouzů objevují tuleni.
Jak se tak natlačuji na ostružiní, abych lépe viděl na tuleně, tak málem zkopávám zlatohlávka.
O kousek dál dávám pauzu s tím, že si do uší pouštím podcast a občas kouknu na hladinu, jestli se něco neděje.
Medůza.
Tuleni tudy jen po jednom proplouvali. Vykoukli, koukali, pak se potopili a byli zase fuč. Byl z toho tří hodinovej veget.
Asi po deseti minutách zpátky na cestě, si to proti mně najednou rázuje jezevec. Nevím jestli mne zaregistroval, ale nakonec mizí ve vysoké trávě. Já myslel, že jezevci jsou venku jen večer a ne ve čtyři odpoledne. Ale nestěžuji si 🙂
A to už jsem nad přístavem, kam zajíždí i trajekty z/do Irska. Ve Fishguardu si dávám ryby s hranolkama a dokupuji i další proviant. V baťohu mi totiž zbyla už jen železná zásoba v podobě mixu rýže s červenou čočkou a trocha rozinek.
Po kratší pauze na trávení a oblečení dlouhých kalhot, mne s doplněným baťohem, čeká cesta do Dolního města.
Někdo už opravdu nemá ty kytky kam dávat…
Asi tak půl hodiny za Lower Town rozkládám stan. Opět téměř za tmy. Super den.
Category: Uncategorized | Comments Off on Pembrokeshire XIV