Opět další dlouhý běh. To že se mi ve dvou týdnech podaří si dvakrát zaběhnout 21km jsem opravdu nečekal. Předem přichystanou trasu jsem neměl a tak jsem běžel podle nálady, někde odbočil, někde ne a párkrát jsem se i vracel. V plánu jsem měl jen zastavení se u římského amfiteátru, který je hnedka vedle města, jinak to bylo nazdařbůh. Podvečerní sluníčko slibovalo pěkné fotky a tak jsem vzal i foťák. Continue reading

V pondělí tu bylo volno, klient byl na pozdním obědě s rodinou a já tak měl asi hodinu na běh. Až do teď jsem měl možnost vyběhnout jen večer, což mi zapovídalo návštěvu místního parku, který zavírá už v pět odpoledne. Hodinky ukazovaly půl páté a volba tak padla právě na něj. Cestu zpátky jsem volil přes město a jelikož jsem si tentokráte vzal foťák, tak nebudou chybět ani fotky. O těch to bude především, protože žádná veselá historka se mi cestou nepřihodila a osm kilometrů s četnýma pauzama za nějaké rozepisování také nestojí. Continue reading

Už po třetí jsem se vypravil na každoroční opakovací kurz do Sevenoaks. Vůbec bych neřekl, že už to jsou tři roky co pracuji pro Active, strašně to utíká. Od kurzu jsem nic nového neočekával (to se také potvrdilo) a tak jsem se hlavně těšil na proběhnutí se v místním obrovském anglickém parku Knole. Tam jsem nakonec zaběhl třikrát. Nejdříve za tmy, pak za svítání a na konec při západu slunce. Na počasí jsem si nemohl stěžovat. Brzký podzim dává snad nejhezčí světlo z celého roku a ráno, když je ještě trochu mlha, si člověk připadá trochu jak ve snu. Continue reading