Českosaské Švýcarsko v galerii
Fotky z mé první několikadenní výpravy se stativem jsou ode dneška v galerii. Vybral jsem jich 85, 60 ze Sony, 25 z Nikona. Při editaci se ukázalo, že rozdíl mezi zrcadlovkou a kompaktem je a to nejen v dynamickém rozsahu ale i v kontrastu. Obé bude odvislé od velikosti senzoru a ten kontrast (a potažmo i detaily) i lepším objektivem. Když jsem se snažil vyčistit senzor u Nikonu tak se mi ho podařilo trochu škrábnout (a stále na něm je prach) tak teď uvažuju nad tím, že bych vyhodil nějaké peníze a přešel z menšího DX senzoru na větší FX. Teď zpátky k fotkám. Continue reading
Anežka, pařez, roští a kola
… aneb druhá polovina března v Čechách. Takhle na jaře většinou trajdám někde po světě a tak nevím, jestli to je nebo není normální. ale dnů kdy bylo nádherné světlo a mraky bylo (alespoň pro mne) překvapivě hodně. Krajinka tu bude ale jen jedna. Začneme podle abecedy Anežkou. Continue reading
Železniční most v Praze
Na spoj do Londýna jsem raději z Mastů vyrazil dřív a tak jsem měl čas pobýt pár hodin v Praze. Opět jsem zaslechl že budou bourat Železniční most pod Vyšehradem a tak jsem zamířil k němu, abych si ho vyfotil. Naposledy jsem na něm byl když jsem ještě fotil na kinofilm, takže nějaký pátek to už je. Continue reading
Nový dronek a telefon
Koncem srpna jsem si koupil DJI Spark, což je malý dronek s kamerkou, který se ovládá telefonem, žádné jiné zařízení není potřeba. Velikost je taková, že se mi vejde do malého Camelbaku, takže ho ssebou mohu brát na výběhy. Můj telefon nicméně hardwarově nestíhal, což se ani tak neprojevovalo při samotném řízení, jako spíše na volení různých funkcí kde byla asi desetivteřinová prodleva, takže prakticky nepoužitelné. Krom toho se nestíhal přenášet obraz a obrazovka telefonu měla natolik malé rozlišení, že některá tlačítka ani nešla zmáčknout. Konečně jsem tedy měl důvod koupit nový telefon, takže teď mám Homtoma HT20. Ano, opět levná čínská provenience… Continue reading
Týden do 121.Běchovic
Tento týden to o přípravě opravdu nebylo. V pondělí 10km s intervalama a v sobotu 12km závod ve Sloupu, po kterém jsem v rámci výklusu přidal další tři kilometry. Celkem tedy 25km, bída. Pozitivní je, že jsem závod zaběhl rychleji než předloni. Continue reading
Mé první první narozeniny (co si pamatuju)
Vůbec se mi nedaří vzpomenout si na nějaké první narozeniny, u kterých jsem byl. Za pomocí fotek by to bylo asi lepší, ale takhle z hlavy fakt ne. Teda až na ty před týdnem, zas tak špatně na tom má paměť není 🙂 V sobotu 8.dubna se sedm lidí a pes zmáčklo do jednoho pokoje a užilo s prvonarozeninovou oslavu Anežky. Dokonce i s procházkou.
Pár fotek ze Sloupu
Těch pár dní strávených ve Sloupu bylo ne zrovna moc aktivních, ale pár světýlek tam přece jen zasvitlo. Spoustu času jsem strávil čtením, jednou jsem se proběhl k Macoše, v rybníčku Na Lukách si na deset minut zaplaval, chodil se Sárou, byl se podívat ve věži kostela a zahrál si i karty. Zní to jako spousta aktivit, ale zdání opravdu klame, takové lehárko. Continue reading
Cesta z Londýna do Sloupu
Původně jsem sem chtěl dát jen několik fotek Prahy, které jsem cvakl při noční procházce na vlak, ale pak, pod vlivem čtení Čapkovy knížky, jsem dostal psavou náladu a tak vzniklo toto. K Čapkovi to má daleko a fotky, které kvalitou nejsou nic moc, nesouvisí úplně s textem. Ve zkratce se jedná o popis cesty z Londýna, přes Gatwick do Prahy a pak dále na Moravu.
Masty 09. – 24.7.2015 – hlavní a vedlejší činnost(i)
Po dvou a půl týdnech v Kyrgyzstánu, o kterých ještě napíšu, následovaly dva týdny v Mastech. Náplň práce byla celkem uniformní po celou dobu a tak mi pobyt pocitově rozdělilo alespoň počasí. Jakýmsi předělem byly haťské oslavy narozenin. Prvních sedm dní se dalo dělat celý den, teploty byly rozumné, polojasno až oblačno občas s malou přeháňkou a jednou kratičkou megamaxi průtrží. Druhý týden (až na jeden den) ukazoval teploměr vždy alespoň 35°C, povětšinou bylo jasno a spadlo tak deset kapek na m². Zhruba od dvou do šesti nešlo mimo zdi baráku moc existovat a tak jsem byl vděčen za Tour de France v TV. Podařilo se mi najet na režim vstávání kolem osmé, ranního čaje s něčím malým na zakousnutí, běhu, snídaně kolem jedenácté dopoledne a večeře kolem (první týden) deváté (druhý týden) desáté večerní, kdy většinou začínal nějaký film v TV. Usínal jsem kolem půlnoci. Continue reading

