Sobota byla mým posledním dnem ve Varech. Probudil jsem se do zvuku deště, který naštěstí během rána přešel jen do mrholení a odpoledne už byla modrá obloha. Continue reading
Dnes cesta po výhledech, ale než jsem vyrazil do přírody, tak jsem se stavil u Vřídla. Zítra ráno si místní prameny v centru obejdu pěkně s pítkem, pro dnešek jsem si vystačil poměrem 1:1 s vodovodní. Teplo mi i tak sálalo z petky v batohu ještě několik hodin poté 🙂 Continue reading
Sešly se mi tři naprosto volné dny, a tak jsem vyrazil na dvě noci do Karlových Varů. Předpověď počasí je nejhezčí na dnešek a nejhorší na zítřek. Uvidím jak se to vyvine. Continue reading
Klient byl nedaleko Perranporthu na oslavách narozenin, a já tak měl možnost, zase po nějaké době, zajít na místní pláž. Jsou tu rekordní teploty, kdy se rtuť dostává na 28°C, takže v plánu bylo i zaplavání si. Jelikož byl zrovna příliv, tak byla pláž na své minimální velikosti, což spolu s vrcholící sezónou znamenalo dost lidí na relativně malém prostoru. Díky tomu, že už byl večer, tak tu ale úplně plno nebylo a povedlo se mi tak najít místo, kde jsem nechal věci a šel se na dvacet minut smočit. Po výlezu ven jsem hned vzal foťák a cvakl pár záběrů.
Po návratu z Walesu jsem měl stále ještě týden volna. Zašel jsem si do kina na Top Gun a Všechno,všude,najednou, dokonce jsem se byl i podívat na hru Its2030 místních divadelních nadšenců, ale pak už jsem moc nevěděl co dělat. Poslední tři dny byly plné přeháněk, předpověď na další dny už ale byla lepší, a tak jsem vyrazil směr Bodmin Moor na další výlet. Start cesty zadávám do Camelfordu s cílem v Liskeardu s přechodem nejvyššího bodu Cornwallu Braun Willy. Po pobřeží bylo vnitrozemí příjemnou změnou. Fotky z třídenního výletu jsou k vidění po kliknutí na beránka 🙂
Tentokráte jsem měl čas v Newquay, takže jako minule, pár fotek z pláže (a jejího okolí).
Klient měl schůzku v Penzance, a já tak měl necelé dvě hodinky pauzu na pláži. Měl jsem s sebou foťák a když jsem dosvačil, tak jsem udělal pár záběrů. Celou dobu to vypadalo, že začne pršet, takže mraky dobrý, jen slunce bylo pomálu.
V lednu nám při cestě do Prahy vlétl do čelního skla kamínek a já se po pár týdnech v Mastech, konečně dostal k dovezení auta k opravě. Oprava měla trvat 4 až 5 hodin, a tak jsem měl spoustu času na procházku. Na doporučení táty jsem zamířil ke Studánce a Ivanskému jezeru. Continue reading
Během mého prosincového pobytu v Čechách jsem se dočkal i sněhu. Na disku mi stále leží pár fotek, a kdy jindy se mi podaří nahrát příspěvek s časem s tolika dvojkama jako teď 22 minut po 22. hodině 22.den 2. měsíce roku s posledním dvojčíslím 22. 🙂
