Pohrával jsem si s myšlenkou nahrazení starého skleníku novým, nakonec jsem se ale rozhodl pro renovaci. Krom menších nákladů jsem tak nemusel ani řešit co se starou konstrukcí, na druhou stranu vše zabralo krapet více času. Jakmile jsem s prací začal, tak jsem rozhodnutí nelitoval, protože by mi původní konstrukce bylo určitě líto. Kolikrát člověk něco opravdu ocení teprve až když to začne rozebírat nebo opravovat 🙂
Jak loni moc jablka nebyla, tak letos byly větve ověšeny až k prasknutí – to je jedna půlka tohoto příspěvku. Druhou je prořez jabloní, hlavně tedy té u keřů. Srpen na řezání není úplně ideální, ale příště tu budu až v listopadu a kdo ví, jaké bude počasí.
Poprvé natírám dvousložkovou barvou a výsledek bohužel není úplně super. V budoucnu mne nejspíš čeká oprávka, jelikož je to ale “jen” estetika, tak to klidně počká až na příští rok 🙂
Potřeboval jsem nějak vyřešit krytí ohniště před deštěm a sněhem. Překližce, která tu jako stříška funguje už mnoho let, jsem už moc kvůli nosnosti a dětem nevěřil a snažil se přijít s něčím novým. Nejpřímočařejší by byla nová deska, mně ale jako praktičtější přišlo, zkusit na ohniště postavit stolek.
Už v zimě jsem koukal, že se pod keři udělala díra a po bližším prozkoumání bylo zřejmé, že na vině je vysunutí trubky vyvádějící vodu z okapu dál od baráku. Když už jsem měl odkopávat posunutou trubku, tak jsem si říkal, proč rovnou nezakopat i hadici do zahrady, která tu při sekání trávy trochu překážela.
S mamkou jsme si každý v červnu kupovali matraci, a když už jsme byli takhle naladěni, tak došlo i na novou postel do Pražského pokoje, která nahrazuje provizorní gauč a lehátko. Continue reading
Zdá se mi, že se mi trochu hromadí ne úplně dokončené projekty a o to víc potěší, když se něco podaří dodělat. Třeba jako zeď na chodbě, se kterou jsem začal přesně před rokem.
Opět přišel čas na jabloně. Oproti minulému roku jsem se věnoval prakticky jen té největší, která ale myslím dlouho největší nebude. Pak už jsem uřízl jen jednu větev, která přesahovala do zahrádky z jabloně u kompostéru. Všechny ostatní stromy vypadaly, že počkají do příštího jara nebo alespoň do podzimu.
Dnes dopoledne ještě byly mlhy a pod nulou, k večeru se ale vybralo a teploměr se zastavil až na 5°C. Následující týden má být slunečno s teplotama i přes deset stupňů, takže nejvyšší čas vytáhnout budky. Jednu z předloňska, druhou archivní kdoví ze kdy, každou na jednu stranu vrat od stodoly. Uvidíme jestli něco přilétně..
