Teráska – zeď a stříška
Vlastně už od doby co jsem zkulturněl čelo garáže, jsem měl v plánu udělat to samé s teráskovou stěnou. Stříška si po čtvrtstoletí o výměnu říkala, ale hlavně potřebovala o kousek prodloužit, aby od pole nepršelo na křeslo. Dávalo naprostý smysl spojit tyto dvě věci dohromady, a i když to trvalo déle než jsem si myslel, tak se dílo nakonec podařilo a jen mne mrzí, že jsem ve středu střechy nechal moc velké mezery mezi šroubama, což znamená, že mne položení téměř celé střechy čeká nejspíš ještě jednou.
S prvním kusem zdi jsem začal už na konci loňských prázdnin. Nejdříve vyškrabat drolící se maltu…
…a pak spáry vyplnit novou.
Hlavní práce ale začaly až koncem jara, přesněji 22.května. Pro renovaci zdi bylo potřeba nejdříve odstranit všechny věci na ni zavěšené, krom samotných nosníků stříšky.
Fukar na listí se mi osvědčil pro vyčištění vyškrabaných spár, i když se přitom trochu prášilo 🙂
Nejvíce malty padlo do prostoru mezi kamenama, kam šla dávat po hrstech. Všude jsem používal jemnou maltu, buď 1mm nebo lícovou, protože se mi s ní lépe dělá.
Stříšku jsem měl v plánu prodloužit na obou stranách. Ve směru do dvora pro odstranění dodatečného zakrytí a ve směru do pole pro zarovnání s délkou střechy garáže.
Stříška při pohledu ze spoda i ze zhora. Kdybych ji chtěl jen pořádně vyčistit, tak bych ji stejně asi musel sundat.
Speciálně tahle lať na návětrné straně do pole, kde byla stříška v nejhorším stavu, už mnoho času na výměnu neměla.
Ještě odšroubovat nastavenou stříšku a hurá na štafle.
Vyšroubovat vruty, posunout roli a štafle, vyšroubovat vruty, posunout roli a štafle, vyšroubovat… a za chvíli je vlnovka dole.
Kdyby nebyly moc krátké, tak by se většina lišt dala použít znova.
Nové budou modřínové. Původně jsem měl prkna připravená pro opravu otevíracího plotu předzahrádky (na to se chystám už taky minimálně rok), kdy jsem měl v plánu je rozříznout na třetiny. Pro využití na terásce je jen půlím a až se někdy k tomu plotu dostanu, tak asi zvolím stejnou šířku.
Po sundání stříšky mám prostor nejen pro pokračování oprav spár, ale také pro natírání kovové konstrukce.
Konstrukci nejdříve brousím…
…a jelikož má přijít deštík, tak i na rychlo natírám první vrstvou. Rez po dešti pěkně vylezla, a proto jsem na další vrstvu použil syntetickou barvu vhodnou i na rez.
Odříznutí potřebné délky z role nakonec nebylo až tak náročné jak jsem čekal. Nic nepraskalo a šlo to celkem rychle.
Abych se ujistil, že vše odpovídá, tak jsem vlnovku na zkoušku rozvalil. Hlavní co jsem zjistil bylo, že nejproblematičtější čast bude u kontaktu se střechou garáže, ze které jsem musel kousek odštípnout, abych mohl odvalit roli. Latě jsem nenatíral a vyšlo to tak hezky, že kusy co jsem uřízl vyšly akorát na vyztužení konců.
Problematický úsek se podařilo vyřešit, pak už jen přichytit krajní vruty, uříznout přesah a zastřešení je hotovo.
Už pod stříškou se mohu dát do elektriky. V plánu jsou dvě extra zásuvky a dvě světla.
Dráty připravené. Do sítě jsem je raději, kvůli možnému dešti stékajícímu po zdi, nezapojoval.
Zásuvky a polička instalovány. Baldachýn rozvinut, mnoho ale nestíní, spíše vytváří útulnou atmosféru.
Štuk nanáším rovnou na zeď, výsledek tak je trošku rustikální, někdo by řekl hrbolatý 🙂
Přísavník, který v rohu vyboulil dlažbu jsem (alespoň jsem si to myslel) odstranil už na podzim, takže nové výhonky trochu překvapily.
Vykopáno co se dalo, dlaždice vyrovnány a uvidím, jestli tu bude rašit i nadále. Zatím to stále zkouší 🙂
Na Svatého Jána je hotovo. Alespoň tedy z 98% tak, aby byla teráska připravená na prázdninový provoz, protože je následujícího dne odjíždím do Prahy respektive do práce.
V září dodělávám ty zbývající dvě procenta 🙂 Déšť opravdu mezerama mezi vlnovkou a stěnou stékal dolů, kterýžto problém jsem se rozhodl vyřešit instalací plastových kanálků (lepidlo Mamut a silikon), které snad pro těch pár kapek vody budou stačit. Mezeru mezi kanálkem a štukem jsem doštukoval. Bohužel jsem si nedával úplně pozor na přechod, takže je vidět, že se jedná o záplatu.
Mozaikový přechod z čela garáže na terásku bohužel nevyšel tak pěkně jak jsem si myslel, ale kvůli případnému opírání to je alespoň praktický prvek.
Na jaře ještě zapojit elektriku a bude to komplet.
Do té doby kontrolovat jestli kanálky fungují a nějak vyřešit (buď provizorně položením prkna nebo přidáním vrutů) střed střechy. Jelikož bylo suché léto, tak jsem si říkal, že svedení okapu někam účelněji než do pole by také nebylo marné. A tak je to se vším, člověk si myslí, že už má hotovo a ona se pokaždé jedna nebo dvě věci najdou.
Na závěr solární lampionky, kterých jsme si, protože chodíme spát se slepicema, mnoho neužili 🙂