V panice z prázdných bedýnek v oddělení zeleniny jsem před týdny koupil větší balení petržele a spoustu mrkve. Ani jedno jsem bohužel nevyndal z igelitu a jak bylo poslední týden tepleji tak zbylá kořenovka začínala pomalu uhnívat a nezbylo než se zaměřit na její konzumaci. Jedním jídlem byly i mrkvopetrželové placičky. Continue reading
Chystal jsem se uspořádat fotky z loňska ale kartu s prvníma měsícema jsem nechal (snad) v Mastech a tak jsem skončil jen chvíli poté co jsem začal. Alespoň sem konečně dám shrnutí mého loňského roku ve dvanácti fotkách. Poprvé mám ke každému měsíci něco, takže žádné prázdné okénko. Continue reading
V pondělí jsem byl poprvé od chvíle kdy se zpřísnila opatření kvůli koronaviru nakoupit a měl jsem tak možnost si postát v dlouhé frontě. Výhoda dvoumetrových odestupů je že se alespoň nikdo netlačí. U velkého nákupu fronty tak nevadí, od jití do krámu jen pro jednu čokoládu mne to ale dost odrazuje. V samotném obchodu pak bylo pěkně prázdno a místo hudby byla pouštěna jen různá upozornění a rady až to skoro působilo že je země ve válečném stavu. Regály s těstovinama a rýží jsou stále prázdné. Pokladny jely kvůli odestupům v poloviční kapacitě takže jsem si chvilku počkal i u pásu. Nejvíc vadilo že se silně doporučuje to na co se šáhne vzít a už nevracet, takže se špatně kontroluje složení nebo datum spotřeby.
Dvoumetrové odestupy vnímám i když se jdu proběhnout. Nezřídka se stává že si lidi přes cestu povídají a já tak probíhám metr od každého z nich 🙂
Jedna pražská procházka z doby kdy se ještě daly české hranice překročit bez omezení a kdy se vir zdál být jen daleko v Asii. Continue reading
I díky snaze o zvyšování imunity kvůli koronaviru jsem začal opět pravidelněji běhat. V neděli 8. jsem zaběhl 5km a od té doby jsem ke každému běhu přidal kilometr. Když jsem se dostal na deset tak už jsem začal zařazovat volné dny. Tento týden to bylo 11+12+13+dnešních 14 takže rovných 50 týdenních kilometrů. To býval můj standart nicméně naposledy jsem ho zaběhl v polovině února předešlého roku! Dlouhé výběhy úplně nepasují do mé pracovní náplně zvlášť poté co klient dělá z domova a já tak nemám tři volné čtyřhodinovky a i to je důvod proč s přičítáním kilometru od pondělka asi přestanu. Padesátku týdně bych ale rád udržel, alespoň po dobu co budu na tomhle místě no a jelikož zde mám být střídán holkou z Polska tak to bude asi později než jsem si myslel.
Po dovezení klienta k zahradě Trebah jsem měl minimálně hodinu volna a tak jsem se vydal procházkou na nedalekou Durganskou pláž. Tady je pár fotek.
Konečně nějaké rozumné nařízení – do MHD jen s rouškou nebo šátkem kolem úst. Celé to uzavírání hranic, oblastí, měst, škol a obchodů mi přijde dost přehnané a stačilo by povinně nosit roušky/šátky a rozmístnit do veřejné dopravy a po městě desinfekce. Roušky kvůli ostatním, alkohol kvůli sobě. Lidi nad 70 a se zhoršeným zdravím by si hold dávali ještě větší pozor a podpořila by se základní podpora. V Británii dnes varovali že omezující opatření, která jsou stále dobrovolná, budou platit tři měsíce tedy až do prázdnin. Irové uvažují že na stejný čas zavřou školy. Připadá mi že se nařízení dělají na pár týdnů a ne na několik měsíců…
V rámci přejezdu z Birminghamu do Falmouthu jsem strávil noc v hotelu. Přijel jsem až pozdě večer takže to už jsem nic nestihl, nicméně před spaním jsem si říkal že bych se ráno mohl jít proběhnout. No nakonec z toho nic nebylo, ale alespoň jsem na nádraží nešel nejkratší cestou a vzal to raději oklikou podél moře. Continue reading
