Zkusil jsem trochu pozměněnou variantu a místo jakoby perníku mám jakoby bublaninu. Asi jsem tam dal příliš ovoce. Chuťově opět dobré, ale bohužel ne tak vyskočené jak jsem doufal. Continue reading
Už je to dýl, co jsem si koupil formičky na muffiny. K jejich pečení, jsem se dostal ale až teď. Cílem, krom vynikající chuti, byla i jejich nadýchaná forma, prostě aby nebyly hutné jak bábovka. Formiček mám šest a těsto mělo být na dvanáct kousků. V první várce jsem formičky raději úplně nenaplnil, s tím, že v průběhu pečení těsto vyskočí. To se ukázalo jako neopodstatněné a tak mi zbylo trochu i na třetí várku. Všechny byly s ořechy, čokoládou a sušenýma třešňěma. Continue reading
Když jsem v pondělí odjížděl ze slunné Prahy, očekával jsem, že na Moravě mne čeká to samé. Už by mne to asi nemělo překvapovat, ale místo slunka na mne čekala mlha. Ta se zdržela i včera a dnes. Čekání s během na hezčí počasí jsem tak vzdal a vyrazil. Krapet později než jsem původně chtěl, vinu háži na britský čas v mém počítači, do kterého jsem koukal do té doby. Na prvních kilometrech vše vypadalo OK, to že nebylo moc vidět jsem přikládal mlze a ani mne nenapadlo se podívat kolik je vlastně hodin. Continue reading
Než abych mrzl v brzkém ránu v Londýně anebo platil za dražší letenku, rozhodl jsem se pro cestu z Anglie do Čech využít trasy přes Amsterdam. V devět večer odjížděl Eurolines autobus z Londýna a v devět ráno už byl v Amsterdamu. Odtud pak odjížděl o půl jedenácté večer spoj do Prahy a já tak měl celý den na projití se nizozemskou metropolí. Počasí mi bohužel moc nepřálo, ale hlavně že nepršelo. I když pro případ deště je tu dost muzeí, ta jsem ale dneska vynechal. Dopoledne jsem se zašel zahřát do Botanické zahrady a zbytek času strávil v ulicích. Continue reading
O víkendu jsem se cestou domů stavil v Amsterdamu, o němž ještě napíšu, a na jednom tržišti jsem si koupil duffle kabát. Koukal jsem i po nějakým vánočnějším svetru, ale nic moc jsem neviděl. Lehkej svetr z bavlny jsem si nakonec koupil až v Praze. Continue reading
Když máme ten Advent, tak jsem v knihovničce sáhnul po knížce, která se mi k němu, aspoň podle názvu, hodila. Při čtení jsem se sice do vánoční nálady moc nedostal, ale knížka se mi líbila. Přečtená je za chvilku, má jen sto stránek a to je tištěná celkem velkýma písmenama. Continue reading
Jak přichází zima tak se stává mé plavání řidší a řidší. Jsem ale stejně překvapen, že se do vody ještě přemluvím. Nejhorší jsou vždycky kotníky (při vstupu) a ramena (prvních pět minut). O nějakym plaveckým stylu, jak je celý tělo kvůli zimě zatlý, už ani nepřemýšlím. Při posledních dvou plavání jsem se snažil si nenamočit hlavu a tak jsem celých dvacet minut proprsil. Continue reading
Minulé pondělí jsem si konečně zaběhl do Brandýsa nad Labem. Je to na dohled z mého tradičního okruhu k Jenštejnu, bohužel jsem ale na mapě nenašel nějakou pěknou cestu a tak jsem to stále odkládal. Tedy až do posledního listopadového pondělí. Continue reading
Tento týden jsem ho dělal dvakrát. První verze se mi totiž moc nepovedla a tak jsem dělal dneska reparát. Opět to není nic složitého. Continue reading
Právě jsem zhltnul knížku od amerického ultramarátonce Scotta Jurka. Celá knížka je zajímavá, ale nejlepší se mi zdála první polovina. V té jsou závody pouze jako doplněk vyprávění o svém dětství a dospívání. V druhé půlce už mi přišlo, že píše hlavně o těch závodech a tam jsem se prostě ztrácel. Představit si situace na 50., 80. či 120.km mi prostě nějak nešlo. Vyjímkou je pár řádků o rozvodu a úmrtí matky/přátel. Krapet více prostoru dal ztrátě motivace, to ale opět zabalil do závodů. Příjemným zpestřením byly recepty, to že se kniha jmenuje Jez a běhej a ne Běhej a jez má svůj důvod. Continue reading