Konečně se dostávám k té druhé zahradě, kterou jsem minulý měsíc navštívil. Ač je jen o pár set metrů paralelně dál od Glendurganu, tak je zahrada Trebah podle mého minimálně o třídu výše. I tady se scházelo údolím směrem k řece, tady mi ale okolí cest přišlo mnohem více a pestřeji “nadupáno” květenou. Krom rozkvetlých rododendronů a azalek tu je také působivá plantáž barot a nechybí ani bambusové zákoutí. Continue reading

Ve čtvrtek mi práce skončila brzy ráno a na další jsem potřeboval chytit až noční vlak do Londýna. Naplánoval jsem si tedy návštěvu zahrady Trebah a možná i Glendurgan. Zahrady jsou hnedka vedle sebe a párkrát už jsem kolem nich proběhl při dlouhém běhu. Trasu jsem tedy znal a bloudění nehrozilo. Continue reading

Přes léto jsem se do Edenu vůbec nedostal a ani se mi tam moc kvůli davům návštěvníků nechtělo. Listopad leží už definitivně mimo sezónu a jelikož jsem nějak potřeboval strávit čas při čekání na noční vlak do Londýna, tak tato návštěva byla jasnou volbou. Jelikož jsem nijak nespěchal, tak jsem se do areálu dostal až těsně před třetí, abych zjistil, že dómy zavírají už o půl páté. Moc času tu tedy nepobydu, holt se už brzy stmívá. Continue reading