Ostrov Phu Quoc byl spíše zklamáním. Čekal jsem dlouhé a široké pláže lemované palmama a místo toho se mi dostalo místa s pár úzkýma a jen jednou dlouhou pláží. Poslední půlden to trochu napravil, stejně ale zůstává dojem, že se jedná o místo, kde se hodně buduje (ať už silnice nebo rekreační komplexy), a které tedy asi za deset let bude vypadat jinak, ale moc zajímavého tu k vidění není. Ty dvě noci, co jsem tu strávil, byly tak akorát. Continue reading

Nespím zas až o tolik dál než včera. Tentokrát se jedná o jižní část západního výběžku a už to není pod palmou, ale pod jehličnanem. Komáři tu jsou taky, to se nemění. Projel jsem severní část až k letišti a nejhezčí místo bylo asi tam, kde jsem spal. Vnitrozemí mne nezaujalo vůbec. Continue reading

Tentokráte ze severního výběžku ostrova Phu Quoc. Kilometrů jsem moc neujel, ale to ani nebylo v plánu. Ostrov totiž není obrovský a tak není moc kam spěchat. Mám v plánu tu zůstat ještě celý zítřek a na kontinent se vrátit až ve čtvrtek. Continue reading

Tak jsem to do Ha Tien stihl jen tak tak za světla. Na vině bylo bloudění i pěkná místa. Na kartě mi za dnešek přibylo 130 fotek ani nevím jak. S tím, jak se blíží můj nedělní odlet, tak to bylo dobré poučení, pro návrat do Saigonu jedině velké hlavní silnice. To je nejlepší způsob, jak se vyvarovat dnešních problémů. Continue reading

Mám za sebou severní část Delty a co se silnic týče, tak docela rozdíl oproti oblastem nad Saigonem. Vypadá to, že tady výstavba probíhala v době, kdy si ještě místní lídři moc nedokázali představit, že každý bude mít motorku a někdo i auto. Vozovka je tak relativně úzká, akorát tak na dvě auta a motorku. Oproti jiným místům jsou tu mosty zhusta užší než silnice, což bývalo opakem. Dlouhatánské úseky bez jediné zatáčky jsou prakticky nepřetržitě lemovány domy nebo stánky. Provoz celkem hustý. Continue reading

Dneska jsem přes den pokračoval v kokosově-cukrovětřitonovo-kávové dietě, kterou jsem si večer zpestřil polévkou s játry, které byly vevnitř červené, ale dobré. Podařilo se mi také dorazit až k tunelům a dokonce jsem stihl i prohlídku. Pak jsem špatně odbočil a tak místo na východ od Saigonu, spím na severoseverovýchodu. Ujel jsem sice přes 250km, ale z trasy tak ukrojil pouze asi 210. Hodina v háji, ale zase jsem jel pěkným kaučukovníkovým lesem. Continue reading

Dopoledne jsem stihl vodopády, co jsem chtěl vidět už včera, jen zabraly trochu víc času než jsem čekal a nějaká úžasná podívaná to bohužel nebyla. Další zdržení přišlo v podobě kontroly policie (nebo spíš vojáků) a následného doprovodu zpět na asi 15km vzdálenou křižovatku se vzkazem, že po silnici přiléhající ke Kambodži jet nesmím. Trávení se naštěstí drželo a poté, co jsem přes den konzumoval jen kokos a cukrovou třtinu, jsem mu naložil špek, malou kotletku, vajíčko, tofu a rýži. Tak jsem zvědav jak ráno. Continue reading

Dnešek stál za prd. Asi jsem něco špatného snědl, od rána se necítím dobře a resetuje se mi zažívání. Po necelých dvaceti kilometrech jsem se raději opět ubytoval. Zítra už to snad bude lepší.

Celé dopoledne to bylo tak 50/50 jestli bude nebo nebude pršet. Trocha pák kapek spadlo, ale pak se začalo vyčasovat a zapadající sluníčko mne k večeru svítilo přímo do očí. To už mi ale zbývalo jen asi 30km do 200 a do Buon Ma Thuot, kde trávím noc. Continue reading

Dneska celý den propršel. Párkrát to vypadalo, že zahrádkářský deštík ustane, ale pokaždé se vrátil. Za dnešek tedy jen 60km. Včera večer jsem koukal do mapy a zdálo se mi, že mám slušnou rezervu a tak jsem dojel do prvního ubytování co jsem viděl. Jelikož jsem hnedka ráno v poledne uhnul z hlavní, tak to vyšlo až na městečko Dong Xuan. Continue reading