Já jsem teďka na dva týdny u klienta v centrálním Londýně. Přesněji řečeno v západocentrálním. Zkratku pro PSČ, které tu je tvořeno i písmeny, tedy tvoří WC. Toto označení je i na mnoha tabulkách s názvy ulic. Jinými slovy, WC je teď na dva týdny má základna 🙂 . Včera i dnes jsem podnikl výzkumné běhy. Včerejší byl na prášky a tím dnešním jsem si zvedl náladu. Continue reading
Asi po roce jsem se ve Falmouthu vydal na průzkumný běh a narušil tak rutinu běhání k pobřeží. Má trasa vedla k asi pět kilometrů vzdálené nádrži Argal. Byl jsem zvědav, jestli tu voda bude nějak zásadně teplejší než ta mořská a jestli tu bude odpoledne taky tolik lidí jak na plážích. Vzhledem k tomu, že se tu rtuť ještě nedostala nad 21ºC tak jsem s vodou nějaké zázraky nečekal. Doufal jsem, že k nádrži aspoň vede nějaká pěkná cesta a že u ní bude přijatelný vlez do vody. Continue reading
Okruh se uzavírá a já se opět dostávám do údolí řeky l’Arve. Trochu se bojím, že se mi počasí na posledních pár dní úplně pokazilo, nakonec se ale ukazuje, že v okolí Chamonix mi přeje štěstí a pršet opět začíná až když sedím v autobusu na mé zpáteční cestě do Paříže. Už od začátku jsem si nebyl jistý, jestli se budu vracet přes LeBrévet, což je se svými 2525m dominanta masivu Aiguilles Rouges a dojitím k Merletu úplně dokončím celý okruh TMB. Poslední den se ale cítím natolik zničeně, že si nejsem jistý, že bych stihl autobus a tak docházím jen k Planprazu a odtud sestupuji dolů do Chamonix. Continue reading
Ty necelé čtyry dny, co jsem strávil na švýcarské straně, mi přišly oproti těm předešlým jiné. Profil trasy byl tedy pořád nahoru dolů, ale krajina byla taková víc česká. Vápenec, lesy, popřípadě zelené kopce. Vysloveně hory moc vidět nebyly, za což zčásti mohla i povětšinou horší viditelnost. Domky a chatky byla věc jiná, ty měly alpský charakter. Mile mne překvapilo, že jsem nemusel měnit eura na franky. Nevím jak je to dál ve vnitrozemí, ale tady bylo placení v pohodě. Continue reading
V pondělí 23.6. mne v Alpách čekal přechod z Francie do Itálie. Následujících pár dní tedy místo bonžúr budu říkat bonžórno, což je příjemná změna. Z nějakého důvodu se mi v hlavě ne a ne uhnízdit slovíčko gráci a tak stále děkuji s mersí. Naštěstí ani v Itálii není problém s angličtinou a tak hlady neumírám. Profil trasy se také moc nemění, stále to je nahoru a dolů a pak zase nahoru. Ve čtvrtek pak zase z Itálie vylézám, abych slezl do Švýcarska. Continue reading
Před týdnem jsem si při mém párdenním spočinutí v Praze udělal pěknou procházku z I.P.Pavlova na Balkán. Původně jsem chtěl vyrazit už pěkně ráno, ale jelikož mé příletové letadlo mělo pár hodinové zpoždění a já se do postele dostal až někdy o půl páté, tak jsem se v centru objevil až v poledne. Počasí nádhera, pěkně slunečno a ještě žádná vedra. V ulicích nebylo ani nijak rušno, krámy zavřený, u hospůdek posedávalo vždy jen pár lidí venku. Prostě taková maloměstská nedělní idyla 🙂 Continue reading
Oproti Londýnu je teď tady v Cornwallu o deset stupňů méně, příjemných 13-16. Tím, že tady jsou mírné teploty nejenom během (skoro už) léta, ale i v zimě, tak tu má flóra oproti jiným místům náskok. Vše tu mohutně zarůstá, rododendrony pomalu odkvétají a v hájích je hafo drobných modrých zvonků. Včera bylo zatažíno, takže jsem neměl výčitky že bych neplaval a uspořený čas jsem věnoval zastávkám při běhu na focení. Modrý zvonky vyšly na fotkách rozmazaný, takže to bude bez nich. Ale fakt tam byly… Continue reading
Od začátku roku jsem si, až na únor, zaplaval každý měsíc v otevřené vodě. Většinou (vždycky) to bylo ale jen pár temp. To se konečně v květnu změnilo a já vydržel ve vodě dvacet minut. Ani jsem to nečekal a tak jsem si ssebou nevzal ani plavecké brýle, nadpis První letošní pořádné plavání si tedy nechám na později. Jo a cestou nazpět jsem viděl své první anglické delfíny. Prostě super ráno. Continue reading
Konečně se dostávám k té druhé zahradě, kterou jsem minulý měsíc navštívil. Ač je jen o pár set metrů paralelně dál od Glendurganu, tak je zahrada Trebah podle mého minimálně o třídu výše. I tady se scházelo údolím směrem k řece, tady mi ale okolí cest přišlo mnohem více a pestřeji “nadupáno” květenou. Krom rozkvetlých rododendronů a azalek tu je také působivá plantáž barot a nechybí ani bambusové zákoutí. Continue reading