Ve čtvrtek mi práce skončila brzy ráno a na další jsem potřeboval chytit až noční vlak do Londýna. Naplánoval jsem si tedy návštěvu zahrady Trebah a možná i Glendurgan. Zahrady jsou hnedka vedle sebe a párkrát už jsem kolem nich proběhl při dlouhém běhu. Trasu jsem tedy znal a bloudění nehrozilo. Continue reading
Jelikož mi autobus do Prahy jel až druhý den dopoledne z Londýna a já musel být v Newton Abbot brzy ráno, abych stihl spojení, tak jsem se rozhodl pro pěší cestu. I sem jsem šel pěšky, po hlavní silnici to ale nebyla nějaká zábava a tak jsem tentokrát zvolil hezčí, vyhlídkovou trasu. Počasí mi přálo a tak krom doškových domů bylo i pár pěkných výhledů. Continue reading
Včera ráno mi přes orosené okenní tabulky prosvítalo slunce a tak jsem před polednem (místo pravidelného běhu) vyrazil prozkoumat vesnici, kde týden bydlím, pěšmo a s foťákem. Vesnice se jmenuje Lustleigh a já měl na projití hodinu a půl. Varování: některé fotky jsou natolik idylicky skanzenové, že se emocionálně slabší jedinci neubrání výkřikům jéé, podívej, či to je jak z pohádky 🙂 Continue reading
Dneska bylo celý den zataženo a tak ani fotky za moc nestojí. Z Lustleighu jsem vyběhl k hlavní silnici A382, po které jsem ale běžel jen pár set metrů a odbočil po traktorové cestě přímo do kopce. V půli kopce ale začalo být zřejmé, že se cesta bude vracet opět dolů a tak jsem se vydal přímo vzhůru po něčem, co vypadalo jako pěšina. Chůzí, s tímhle krpálem bych měl problém i po hezké cestě. Na vrcholu opět nalézám cestu a snažím se držet přibližný směr. Continue reading
Tak jsem si myslel, jak si tady postěžuju jak je všude mokro a jak si občas i na silnici člověk připadá jak v potoku a ono dneska bylo celkem hezky. Teda dopoledne, to bylo jen pár přeháněk, odpoledne se to opět zvrtlo v déšť a teď večer to vypadá zas na jasnou noc. V přírodním parku Dartmoor v Devonu jsem od pátku. Jelikož jsem měl krapet manko v týdenních kilometrech kvůli Maroku, tak jsem koncem týdne neměl vůbec čas při běhu fotit. To se pondělím změnilo a tak se podělím o pár fotek z běhu k Beckyním vodopádům. Continue reading
Po pár letech jsem se opět vydal do Maroka. Tentokráte jen na pár dní. Původně jsem si myslel, že to budou tak dva týdny, pak se ale objevila práce a tak to je pět dní. Moc jsem nevěděl kam. Koukl jsem do průvodců a vybral oblast na jih od Fezu, kde měla být po cestě tři jezera. Odlétal jsem s Ryanairem ze Stanstedu brzy ráno a tak jsem v Rabatu byl ještě před pátečním polednem. Continue reading
Poslední den v Tringu jsem měl opět celé odpoledne volno a tak jsem vyrazil na delší běh, Tentokrát jsem nevyrazil ke kopečkům, ale zamířil jsem k nádržím a odtud dál podél kanálu, k místu kam jsem běhal každý den a odtud ještě dál. Místy bylo sposty bahna a tak jsem se, i přes pěkné počasí, nevyhnul mokrým botám. Continue reading
Konec roku 2013 a začátek nového jsem trávil severně od Londýna v městečku Tring. Vzhledem k deštivému počasí moc nešlo, kvůli bahnu, běhat mimo asfaltové cesty. Nejčastěji jsem běhal směr nádraží a zpátky. Párkrát mi to nedalo a odbočil jsem z pevné cesty a tak jsem absolvoval můj poslední pád ve starém roce, který zanedlouho následoval první pád v roce novém. Continue reading
Když jsem v pondělí odjížděl ze slunné Prahy, očekával jsem, že na Moravě mne čeká to samé. Už by mne to asi nemělo překvapovat, ale místo slunka na mne čekala mlha. Ta se zdržela i včera a dnes. Čekání s během na hezčí počasí jsem tak vzdal a vyrazil. Krapet později než jsem původně chtěl, vinu háži na britský čas v mém počítači, do kterého jsem koukal do té doby. Na prvních kilometrech vše vypadalo OK, to že nebylo moc vidět jsem přikládal mlze a ani mne nenapadlo se podívat kolik je vlastně hodin. Continue reading
Než abych mrzl v brzkém ránu v Londýně anebo platil za dražší letenku, rozhodl jsem se pro cestu z Anglie do Čech využít trasy přes Amsterdam. V devět večer odjížděl Eurolines autobus z Londýna a v devět ráno už byl v Amsterdamu. Odtud pak odjížděl o půl jedenácté večer spoj do Prahy a já tak měl celý den na projití se nizozemskou metropolí. Počasí mi bohužel moc nepřálo, ale hlavně že nepršelo. I když pro případ deště je tu dost muzeí, ta jsem ale dneska vynechal. Dopoledne jsem se zašel zahřát do Botanické zahrady a zbytek času strávil v ulicích. Continue reading