V úterý navečer jsem se byl podívat na jeden pozemek v Hustopečích, který podle inzerátu vypadal pěkně, ale vyklubal se z toho děsběs. Když už jsem byl v těchto končinách, tak jsem se alespoň rozhodl podívat po okolí. Vyrazil jsem tedy směr Nové Mlýny. V noci nasněžilo a tak jsem si užil sněhu, na který jsem se z Anglie těšil. Continue reading
Dneska tu celý den svítilo sluníčko a skoro ani nefoukalo, prostě takové jaro. Dílem díky tomu, že rok 2014 byl nejteplejší od doby co v Anglii měří teplotu (17.století), hlavně však díky cornwallskému mikroklimatu tu bylo dokonce vidět i pár květů. Zatímco je tedy v Čechách bílo nebo (v horším případě) šedo, tak tady je to mírně barevnější. Na sníh už se ale domů těším, jestli teda bude. Continue reading
Původně jsem měl na ůterý naplánovaný běh na Říp. Když jsem ale ráno viděl to mlíko venku, tak jsem zase zalehl do postele. Z té jsem se nakonec vyhrabal až kolem jedenáctý. Mlha se stále držela a tak jsem si po snídani řekl, že si vyběhnu a podle toho jak to půjde, zvolím buď tradiční trasu přes Ládví a Střížkov zpátky anebo si to prodloužím na Bílou horu. Continue reading
Včera jsem se odhodlal k dalšímu dlouhému běhu. Sice bylo tepleji než před týdnem, ale i tak jsem nechtěl riskovat prochladnutí a tak jsem se rozhodl nikde nenocovat a vybrat si pouze jednodenní trasu. Vyrazil jsem opět trochu později než jsem chtěl a tak jsem po zbytek dne doufal, že na Karlštejn doběhnu ještě za světla. Nejvíc mne zdržovaly přestávky na focení, jednu pauzu jsem si dal na svačinu v podobě čokoládových tyčinek. Continue reading
Původně jsem si chtěl zaběhnout na Ještěd, jelikož ale počasí je takové jaké je, tak jsem plán přehodnotil na Konopiště. Z třídenního výletu se tak stal dvoudenní a trasa méně vyhlídková. To, že viditelnost bude stát za starou bačkoru, jsem pokládal téměř za jisté, otázkou mi bylo, jak se vyrovnám se zátěží a zimou. Ani na jedno jsem zrovna natrénováno neměl. Continue reading
Dneska jsem si vyběhl na mou oblíbenou trasu k Jenštejnu a zpátky. Počasí krásné, nefoukalo, sluníčko svítilo, žádnej velkej hic, prostě pohodička. Běželo se pěkně, nízká tepovka, rychlost pod 6min/km a pak najednou přišlo pole nad Brázdimí. To jsem teda ještě neviděl. Na úseku asi 400m oblaka komárů. Vypadalo to jak roje včel anebo stoupající kouř. Skoro se tím ani nedalo proběhnout. Dýchat pusou nešlo vůbec a ani nosem to nebylo úplně bez zašimrání. Naštěstí to nijak nebodalo ani nekousalo. Continue reading
Po více jak roce a půl jsem se opět dostal ke klientovi v londýnském Hackney. Minule jsem tady toho mnoho nenaběhal. Všechny tři mé běhy vedly ke kanálu a pak podél něj směrem do centra. Nejdelší mne pak zavedl k olympijskému stadionu. Po předvčerejším běhu podél kanálu směrem od centra, jsem včera vyrazil naslepo ulicema a narazil na takový pěkný parčík s názvem New River Walk. Continue reading
Na pár dní jsem byl vyslán na sever, do Newcastlu. Práce mi začínala v pátek v poledne a já se dostal do města už ve čtvrtek k večeru. Nedaleko od Newcastlu v Gateshead je obrovská socha anděla, kterou jsem si nemohl nechat ujít a tak bylo jasné, kde strávím plonkovou noc. Anděl tu stojí od roku 1998 a od té doby nechybí v žádné propagaci severní Anglie. Continue reading
Přes týden jsem si naběhal do zásoby a tak jsem mohl v sobotu vyrazit fotit do Regentova parku. Park nechal v 19.století navrhnout princ Regent (později Jiří IV.) u architekta Johna Nashe. Původně tu měl stát palác pro prince a vilky pro jeho kamarády. Z výstavby ale, až na pár vilek po obvodu, sešlo. Pro širokou veřejnost se park zpřístupnil až po otevření Queen Mary’s Gardens ve třicátých letech. Já si za dvě hodiny stačil projít jen jeho jižní polovinu. Continue reading
Dneska jsem v Regent´s parku odbočil na cestu podél vodního kanálu, který, aby se to nepletlo, se také jmenuje Regent´s. Jak už to bývá, dalo se běžet vpravo nebo vlevo. Já zatočil vlevo, nebo přesněji na západ. Z počátku, ještě v rámci parku, bylo na druhém břehu vidět pár výstavních domů. Po chvíli vidím rozcestník, který říká, že za 25 minut bych se mohl dostat k Little Venice. Jelikož se jednalo o čas počítaný z chůze, tak jsem tam za chvilku byl. Nevěda jak místo vypadá, podařilo se mi ho asi o 100m přeběhnout, hold je to jen malej plácek s ostrůvkem. Nejvíc unešen jsem ale byl z přístaviště LissonGrove, to byla nádhera. Continue reading