Včera jsem poprvé okusil Severní moře v Clacton-on-Sea. Budu tady ještě přes dva týdny, takže se rozepíši až později. Nyní jen video, které bylo utnuto nechtěně při zákeřné vlně. Ani nevím jestli jsem to stopnul já, anebo kapky vody na dotykovym displeji. Continue reading
Od čtvrtečního rána do pátečního večera jsem měl volno, kterého jsem využil k návštěvě Roseland Peninsuly. Slovo Rose není v tomto případě z angličtiny, tedy žádné růžové království, ale z cornwalštiny a znamená výběžek či poloostrov. Z Falmouthu, odkud vyrážím, je na dohled a právě kvůli těm výběžkům vede nejsnažší cesta po vodě. Continue reading
Mezi prací jsem měl dva volné dny a tak jsem si naplánoval cestu z Penzance v západním Cornwallu do Helstonu. Původně jsem měl v plánu přijet do Penzance již v pondělí večer, nicméně odpolední vlak, ve kterém by mi uznali mou nejlevnější jízdenku mi ujel (myslel jsem si, že budu moci jet pozdějším, ale hold chybama se člověk učí) a já tak nakonec strávil na nádraží pěkných šest hodin. První možný vlak totiž byl NightRivieraSleeper s odjezdem před půlnocí a příjezdem v osm ráno. Vlak měl široké sedačky a jelikož protější byla volná mohl jsem si pěkně natáhnout nohy, cesta tedy pěkně utekla a docela jsem se i vyspal. Continue reading
V Londýně se udělalo teplo a jelikož můj týdenní 50ti km limit už mám odběhán, vyrazil jsem místo běhu na procházku. Trasa pro mne žádnou novinkou nebyla páč byla částí mé běžecké. Pěkné počasí vylákalo k vodě dost lidí, ať už ke koupání anebo jen na projížďku na kole. Já jsem si po cestě fotil kotvící lodě. Ty tady očividně plní funkci chaty/karavanu. Krom harampádí na nich lze spatřit i snahy o květináčovou zahrádku. Procházka mi nakonec vyšla přes tři hodiny a nejhorších bylo čtvrt hodiny mezi vodou a barákem, betonová džungle hold pro vedra není optimální. Aby to nevypadalo že tu je 35° tak jenom faktická poznámka – teploty se šplhaly ke třicítce. Continue reading
Po dobré zkušenosti z minula kdy jsem byl v severním Lomdýně jsem na první vyběhnutí zde zamířil ke kanálu. Je to k němu jen něco přes kilometr a pak se dá běžet na obě strany podél vody prakticky neomezeně daleko. Hlavně o víkendu je tu hafo cyklistů. Oblast kolem kanálu kde já vbíhám se nazývá LeeValey a je tu možnost běhat i po loukách. Při trase na sever je pak po pravé straně vidět val, za kterým je WiliamGirling resp. KingsGeorge Reservoir. Jak už to tak u vody bývá je to rovinatá rovina. Krom kačen a labití tu jsou k vidění i bílé husy, jednou jsem pak viděl volavku. Podle cedulí na břehu by tu mohly být vydry.
Konečně jsem se smočil v moři. Uý jsem se v něm nekoupal dlouho a v Severním ještě dýl. O dva dny jsem to stihl ještě na jaře, takže toto bylo moje první koupání na jaře v Severním moři. Koupání je možná trochu moc silné slovo, protože jsem ve vodě nevydržel snad ani minutu. Continue reading
Dneska jsme s klientem a jeho přítelkyní vyrazily do dvou pobřežních městeček. Prvním byl Brancaster Staithe a byla to spíš vesnice. Od maríny, kde prodávali místně nalovené kraby vedla pěšina podél roviny, která se při přílivu částečně plní vodou, a na které ležely i očividně zapomenuté lodě. Wells next to the Sea už bylo rušnější nicméně nic moc zajímavého tam nebylo. Kousek od něj ale byla obrovská pláž s kabinkami, kterou s městečkem spojoval dlouhý val s cestou. Bohužel počasí nebylo zrovna optimální. Po celou dobu bylo zataženo s občasnými kapkami deště. Continue reading
Pár týdnů zpátky si v Británii připomínali šedesáté výročí od korunovace královny Alžběty. Pro mne zajímavě se k tomu postavil její syn princ Charles. Ten oznámil, že k tomuto výročí je již naplánován vznik a nebo revitalizace šedesáti luk. Právě z důvodu výročí korunovace se jim říká Coronation Meadows. Celkem by jich mělo být 107 a každá County (něco jako okres) by měla mít alespoň jednu takovou louku na svém území. Continue reading
Včera jsem s klientem přijel na dovolenou do Hunstantonu. Ten leží na severním pobřeží Norfolku. K večeru vysvitlo sluníčko a jelikož jsem měl volno tak jsem neváhal a vyrazil na pláž. Nejdříve jsem šel po korzu podél pláže, to ale asi po kilometru skončilo a já sestoupil na pláž, respektive na díky odlivu suchou plochu a pokračoval dál. Řasami porostlé kameny a dvoubarevné útesy tvořily zvláštní podívanou. Postupně jsem došel až k majáku, který leží právě na těch útesech a vrchem jsem se vracel zpátky. Při zpáteční cestě už se bohužel sluníčko natrvalo schovalo, i tak to ale byla pěkná procházka. Continue reading
Na necelé tři dny jsem se ocitl v městečku Clacton on Sea. To leží asi 120km severovýchodně od Londýna v panství Essex a jak název napovídá je u moře a to Severního. Jelikož tu mám čas jen na jedno proběhnutí tak nějak neexperimentuji a mířím k pobřeží. Continue reading