November 9 2018

Benátky – 2.den

Dosedla na mne únava. Ranní déšť přešel v dopolední mrholení a tak jsem mohl nejen dlouho spát, ale i dokoukat celou první sérii Durrellových a načnout druhou. Příběhy anglické rodiny žíjící na Korfu sice nemají s Itálii nic společného, ale je to příjemné odpočinkové pokoukání. Natolik příjemné, že jsem se ven vyhrabal až ve dvě hodiny. To že se přidaly mírné zažívací potíže mému odhodlání vyrazit také mnoho nepřidalo Continue reading

Category: Uncategorized | Comments Off on Benátky – 2.den
November 8 2018

Benátky – 1.den

Konečně tedy něco z Benátek. Na hotelu jsem neměl internet a po pravdě ani energii něco vymýšlet, takže jsem sem nepsal hned ten samý den a jakmile něco odložím o jeden den tak z toho jsou hnedka dva, tři, týden… Tak vzhůru do toho. Letadlo přistálo na Letišti Marka Póla o půl desáté ráno a v deset jsem se už naloďoval na vaporetto s jízdenkou na 48hodin v kapse. Continue reading

Category: Uncategorized | Comments Off on Benátky – 1.den
October 31 2018

Čekání na letadlo do Benátek

Z Birminghamu mi odjížděl autobus na manchesterské letiště až po deváté hodině, což znamenalo, že jsem tu měl skoro dvě hodiny na nicnedělání. Původní plán sice byl podívat se po centru, ale nějak se tu ochladilo a tak jsem si vyfotil jen jednu moderní budovu v centru. Continue reading

Category: Uncategorized | Comments Off on Čekání na letadlo do Benátek
October 28 2018

Toho bych teda chtěl mít za souseda

Co se týče přejímání americkejch svátků jsou Britové celkem aktivní. Halloween je až za pár dní, ale cestou do obchodu jsem už předevčírem narazil na “ozdobený” dům. Dokonce jsem viděl i vcházet chlapíka, takže normálně žijou se zatlučenýma oknama. Ruší to teda asi míň než blikající vánoční světýlka, ale na kráse to ulici teda rozhodně nepřidá. Continue reading

Category: Uncategorized | Comments Off on Toho bych teda chtěl mít za souseda
October 25 2018

Pár oddechových dnů v Mastech

Jen tři noce jsem v říjnu pobyl v Mastech a i toto málo stačilo, abych trochu zalitoval, že jsem si tu neudělal volno na celý měsíc. Středa i čtvrtek plné slunce a přitom nebylo vedro jak v září, takže se dalo být celý den venku, ležet na terásce, číst si, občas rozlousknout ořech… Tím, že jsem tu byl jen na tak krátce, tak jsem se ani nesnažil nic moc dělat z obavy, že bych to snad nestihl dokončit 🙂 Continue reading

Category: Uncategorized | Comments Off on Pár oddechových dnů v Mastech
October 17 2018

Poprvé na Tower Bridge

Do Londýna jezdím často, ale většinou jsem v někde u Victoria Station nebo Paddingtonu, takže jsem se na Tower Bridge ještě nedostal a dokonce ho ani neviděl. To se konečně změnilo cestou ze školení, kdy jsem vystoupil na Fenchurch Street a potřeboval se dostat na Waterloo. Času opět moc nebylo takže jsem most víceméně přeběhl s tím, že si okolí více vyfotím až poletím za pár dní domů a ono potom pršelo, takže jsem nakonec vzal za vděk těmato pár fotkama. Continue reading

Category: Uncategorized | Comments Off on Poprvé na Tower Bridge
October 15 2018

Na dvoukilometrovém molu

Každoroční pracovní školení se letos konalo v Southend-on-Sea kousek na sever od Londýna, hned u ústí Temže do moře. Už při pohledu na mapu zaujalo nezvykle dlouhé molo, které se ukázalo asi jako nejzajímavější místo celého města. Všude tu byla vidět zašlá sláva dob kdy Britové nelétali na dovolenou do Španělska a to, že bylo po sezóně dojem moc nevylepšilo. Continue reading

Category: Uncategorized | Comments Off on Na dvoukilometrovém molu
October 13 2018

Po Eastbournském nábřeží

Za těch šest dní co jsem byl v Polegate u Eastbourne jsem se dostal jenom k jednomu trochu delšímu běhu a stihl jsem si i trochu zaplavat. Klient měl několikahodinovou seanci jen pár set metrů od moře v Eastbourne, takže jsem nic nevymýšlel a běžel po nábřeží a po nějakých pěti kilometrech se otočil a běžel zpátky. Počasí fajn, skoro žádný vítr a i docela dost sluníčka. Continue reading

Category: Uncategorized | Comments Off on Po Eastbournském nábřeží
October 6 2018

Z Eastbourne do Polegate

První den jsem musel být u klienta na dvanáctou, což znamenalo odletět z Prahy o den dříve a strávit někde noc. Není sezóna, takže hotely ani nebyly moc drahé a kdybych nepřijel v jedenáct večer tak bych se býval byl ubytoval. Nicméně, platit hotel jen kvůli devíti hodinám, když jsou odsud jen kousek pěkné útesy, na kterých je spousta místa pro spacák a noc má být suchá, tak civilizovanej zatím ještě pořád nejsem. Našel jsem si místo pod stromem a kdyby nefoukal silný vítr, tak bych si neměl na co stěžovat. Ráno mne probudili čtyři psi a v osm jsem už byl na cestě do Polegate.

Continue reading

Category: Uncategorized | Comments Off on Z Eastbourne do Polegate