Říkal jsem si, že sem dám fotky ze dnů, kdy jsem je sem neměl možnost nahrát. Pokrývají Dobrou noc Vietname IL – LX, tedy 12 dnů. Problém je, že jich je hodně moc. V jednom příspěvku by to asi působilo dost zmateně a tak je přidávám zpětně k těm psaným. Je tedy třeba jít o stránku zpět a pak trochu klikat, ale působí to uklizeněji, než kdyby to bylo všechno tady na jedné hromadě. V průměri to totiž je více jak deset fotek na den. Při převodu do .jpg jsem měl v základu nastavenou vyšší saturaci barev a na některých fotkách jsou tak plochy, které jsou naprosto bez barevného přechodu. Za toto se omlouvám a až budu upravovat fotky pro cesty.jendy, tak si na to dám už pozor.

To to pěkně vyšlo na kulatou šedesátku. Druhé loučení s Vietnamem už na emoce tak nepůsobilo. Celá druhá štace byla trochu v nevýhodě, že ji chyběl “moment překvapení”. Všechno nové jsem si vyzkoušel na jihu a sever už byl jen jakýmsi pokračováním. Kdyby to bylo časově obráceně, možná bych to viděl jinak, ale jih se mi zdál lepší. Silnou stránkou jihu byly silnice a služby okolo, na severu zas byla celkově hezčí krajina.
Continue reading

Teprve ve stoupání na silnici cestou z Parku jsem si uvědomil, na jak pěkném místě jsem poslední dva dny byl. Úplně jiná perspektiva, trochu jak když se kosmonauti koukaj na Zemi z oběžné dráhy 🙂 Probuzení přišlo až po napojení na QL6, kde se najednou objevil hluk a provoz. Continue reading

Ani metr na motorce. Ráno mne z nějakého důvodu bolely nohy a tak jsem si dal se vstáváním na čas. Banány, které mi zbyly od včerejška jsem zapíjel včerejším čajem a přemítal, co že to budu vlastně dneska dělat. Nakonec nechávám motorku stát se zbaleným baťohem pod stříškou, snažím se vysvětlit, že ji tady nechám a půjdu se mezitím projít, a že ještě nevím jestli tu budu spát i další noc, poté vyrážím z kopce na procházku údolím. Continue reading

Začátek a konec dneška byl pod vlivem nepřesných údajů na mých MyMaps. Místo, kde jsem měl označený vodopád bylo jen rychleji tekoucím potokem a místo, kde jsem měl značené ubytování bylo také chybné. Mezi tím pár strastí a radostí s konečným dobrým dojmem. Continue reading

O tom, jaký byl můj dnešek nejlépe vypovídá to, že největším emočním zážitkem bylo, téměř půlhodinové, chlazení se v řece. Po cestě sice bylo k vidění pár zajímavých věcí, ale toto bylo nej. Kdyby bylo tak o deset stupňů méně, jednalo by se o úplně jiný den. Continue reading