Těch pár dní strávených ve Sloupu bylo ne zrovna moc aktivních, ale pár světýlek tam přece jen zasvitlo. Spoustu času jsem strávil čtením, jednou jsem se proběhl k Macoše, v rybníčku Na Lukách si na deset minut zaplaval, chodil se Sárou, byl se podívat ve věži kostela a zahrál si i karty. Zní to jako spousta aktivit, ale zdání opravdu klame, takové lehárko. Continue reading
Opět další dlouhý běh. To že se mi ve dvou týdnech podaří si dvakrát zaběhnout 21km jsem opravdu nečekal. Předem přichystanou trasu jsem neměl a tak jsem běžel podle nálady, někde odbočil, někde ne a párkrát jsem se i vracel. V plánu jsem měl jen zastavení se u římského amfiteátru, který je hnedka vedle města, jinak to bylo nazdařbůh. Podvečerní sluníčko slibovalo pěkné fotky a tak jsem vzal i foťák. Continue reading
V pondělí tu bylo volno, klient byl na pozdním obědě s rodinou a já tak měl asi hodinu na běh. Až do teď jsem měl možnost vyběhnout jen večer, což mi zapovídalo návštěvu místního parku, který zavírá už v pět odpoledne. Hodinky ukazovaly půl páté a volba tak padla právě na něj. Cestu zpátky jsem volil přes město a jelikož jsem si tentokráte vzal foťák, tak nebudou chybět ani fotky. O těch to bude především, protože žádná veselá historka se mi cestou nepřihodila a osm kilometrů s četnýma pauzama za nějaké rozepisování také nestojí. Continue reading
V pátek večer se mi naskytla šance vypadnout na delší dobu z baráku a já ji využil na běh směrem k jezerům (nebo rybníkům?) na jih od Cirencesteru. Zběžným pohledem na mapku v mobilu to vypadalo na něco kolem patnácti kilometrů a tak jsem si s sebou vzal i plavky, protože šance, že bych se do konce měsíce podíval opět takhle daleko moc velké nejsou a já si potřeboval odbýt květnové plavání. Předminulý týden jsem se sice pár minut cákal ve Zlatém potoce, ale to byla opravdu nouzovka. Jak nadpis napovídá, tak trasa nakonec byla krapet delší a na konci mi hodinky ukazovaly 21km. Do půlmaratónu tedy ještě pár metrů chybělo, zas takovej puntičkář ale nejsem 🙂 Continue reading
Předpověď počasí na dnešek (ještě ve dvě ráno hlásili celodenní déšť) se MetOfficu naštěstí vůbec nepovedla a téměř celý den byl pěkně slunečný. Perfektní příležitost na vyzkoušení nových běžeckých botek. Ve starých se už na podrážce začaly dělat díry a každý kamínek byl při došlapu cítit. Vybíral jsem hlavně podle ceny a tak mám strašidelně červenej pár a říkám si, jestli jsem si neměl pár stovek připlatit za normálnější barvu. Při samotném běhu mi tahle nuance ale vůbec nepřišla na mysl, protože po okolí kvetlo snad úplně všechno a tak bylo snadné zaměstnat mysl něčím jiným. Bylo z toho 14,5km, což je myslím můj letošní dálkový rekord. Continue reading
Původně to v neděli vypadalo na standartní běh Falmouthem, ale jelikož jsem se neplánovaně dostal do St.Austellu, tak jsem se proběhl tam. Zamířil jsem k moři, do městečka Charlestown a pak pokračoval kousek po pobřeží, abych se pak přes pastviny vrátil zase do města. Vyšlo to na deset kilometrů, což bylo dokonce o kilometr víc než jsem potřeboval. To, že jsem tudy šel před téměř třema lety s krosnou, jsem si uvědomil až po pár kilometrech. Tentokrát mi počasí přálo. Continue reading
Po návratu z dovolené jsem měl celkem slušný týdení útlum, kdy jsem zvládl uběhnout 50km jen tak tak a hlavně při prvních dvou bězích byly nohy krapet překvapené a trochu si stěžovaly. Teď už je to lepší a tak jsem měl náladu si to i trochu zpestřit. Posledních několik desítek místních běhů jsem totiž měl po víceméně stejné trase (abych se vyhl blátu, tak jsem se držel na asfaltu a mířil po nábřeží k hradu a pak zpátky). No a jelikož je Cornwall jedním z hlavních producentů narcisek a já jsem zatím na žádném takovém poli nebyl, tak jsem se vydal nějaké nalézt. To znamenalo vyrazit na druhou stranu, pryč od města a pobřeží. Continue reading
Poslední rekapitulace. O plavání jsem psal už v prosinci, zbývá tedy běh a také cyklistika, jezdectví a horská turistika. Oproti loňsku jsem nebyl nucenej dopodrobna prolézat statistiky abych našel nějaké zlepšení. Jsem si ho totiž vědom už od září a ano, jedná se o Běchovice. Zlepšení o minutu dvacet potěšilo. Celkové kilometry poklesly o 535 na 2165km. Continue reading
Při nedělním běhu jsem se v celkovém součtu přehoupl přes deset tisíc kilometrů. Tohoto milníku jsem dosáhl týden před čtvrtým výročím prvního vyběhnutí. Co se tedy mezi 15.lednem 2012 a 10.lednem 2016 změnilo? Continue reading
Běhání u Ruddingtonu nic moc, ale velkou výhodou bylo, že se dalo vyhýbat blátu a zároveň neběžet jen ulicema. Zima je v Anglii bída ani ne kvůli zimě samotné jako spíše kvůli dešti, od kterého se pak všude dělá bahno. Tady to teda naštěstí nějak extrémní nebylo, už jsem zažil horší. Za ten týden co jsem tu byl jsem vybíhal pořád stejným směrem a sice do Rushcliffe Country Parku. Tam totiž vedla má hnedka první cesta za světla a bez deště. Continue reading